Báseń č. 30

Smutek skočil do jícnu sopky.

Bolest světem harcuje na houpacím koni.

Soužení trápí revma.

Není magie.

Nejsou samozvanci o nocích bezměsíčních.

Smutek lepí sáčky ve vězení.

Bolest terorizuje vlaštovky.

Soužení panáčkuje mezi zajíci.

Není čar a moci.

Nejsou troufalci bez iluzí hrající na harmoniku mezi opilými kobrami.

Smutek s mumiemi po písečných dunách serfuje.

Bolest na domorodcích agresivně zkouší nové viry Štěstěny.

Soužení hladoví nedobrovolně v kuchyní.

Není kouzel a diktatur.

Nejsou i jsou připoutanci bez představ

se sekerou a biblí v ruce

mezi Gaiou a hvězdami.

Smutek,bolest a soužení

bodují na světě vždy a všude,

i když sami se nikdy osobně nepředstavily.